„Ad limina“ evropských teologů
„Ad limina“ evropských teologů
doc. Michal Kaplánek, Th.D.
Katoličtí teologové z 21 evropských zemí spolupracují v rámci Evropské společnosti pro katolickou teologii (ESKT) již více než tři desetiletí. Členové ESKT z České republiky jsou organizováni v České společnosti pro katolickou teologii, z. s. (ČSKT). ESKT každé dva roky pořádá kongresy k aktuálním tématům, které se dotýkají teologie, a vydává mezinárodní odborný časopis ET-Studies.
V posledních 10 létech se stále více ukazuje potřeba navázat přímé kontakty se Svatým stolcem, tedy s jednotlivými vatikánskými úřady, které hrají v katolické církvi významnou roli.
Ve dnech 24. – 26. dubna 2023 uskutečnila dvanáctičlenná delegace ESKT cestu do Říma za účelem účasti na generální audienci s papežem a návštěvy několika papežských dikastérií. Protože považuji tuto událost za významnou, a to nejen pro členy ESKT, chci na následujících řádcích shrnout hlavní obsah a přínos rozhovorů, kterých jsem se zúčastnil jako zástupce České společnosti pro katolickou teologii.
I – Složení delegace
Delegaci ESKT vedla její předsedkyně prof. Margit Eckholt z univerzity v německém Osnabrücku. Většina dalších členů byli předsedové jednotlivých národních sekcí ESKT, případně jejich zástupci. Přítomen byl také delegát členů – juniorů (doktorandů). Maďarskou sekci zastupovali Gusztav Kovacz a Ottilia Lukacs, polskou Woicech Surmiak, litevskou Gabriele Ausra-Vasiliauskaite, českou Michal Kaplánek, německou Karl-Heinz Ruhstorfer, portugalskou Joao Duque, irskou Fainche Ryan, britskou Stephen McKinney, španělskou Paulo Rodrigues a belgickou Jens van Rompaey. Společně s předsedkyní ESKT připravovala cestu a celou delegaci provázela Melanie Rosembaum, vedoucí vatikánského centra pro uznávání vzdělávání (International Center for Recognition – ICR).
II – Jednotlivé rozhovory
Prvním místem, které jsme navštívili, bylo pracoviště naší průvodkyně dr. Rosembaumové. Zde nás přijal prezident Agentury pro zajišťování kvality Svatého stolce (AVEPRO) Andrzej Wodka, společně se sestrou Chiarou Sandoz. Pater Wodka nám vysvětlil, v čem spočívá práce AVEPRO; její těžiště je především v akreditacích katolických univerzit a jejich studijních programů. Jedná se o to, že katolické (a církevní) univerzity jsou na všech světadílech a mají velmi různou kvalitu. AVEPRO je součástí Dikastéria pro kulturu a výchovu, které jsme navštívili rovněž v první den – 24. 4. 2023.
Tak jako i na všech dalších audiencích, tak i na této, jsme se všichni stručně představili a předsedkyně představila naši společnost a její činnost. Poté pronesla většina vatikánských představitelů stručnou charakteristiku jejich vlastní činnosti. Následovala příležitost pro dotazy. Na závěr místopředseda ESKT Kovács pozval představitele na kongres v Pécsi v srpnu a spolu s předsedkyní předali jako upomínku zpravidla dvě knihy – publikaci z minulého kongresu a knihu o městě Pécs.
Na audienci u AVEPRO jsem pronesl připomínku k nekompatibilitě studií papežských univerzit a univerzit ve státech EU. Zatímco ve státech EU proběhl tzv. Boloňský proces, který umožňuje prostupnost studií ve třech stupních (Bc. – Mgr./MA – Ph.D.), papežské univerzity toto třístupňové rozdělení nemají, takže například čeští absolventi studií na papežských univerzitách nezískávají ani po pětiletém studiu titul „Mgr.“, ačkoliv absolvovali srovnatelné předměty. Na mou připomínku jsem nedostal uspokojující odpověď.
Delegace ESKT u P. Andrzeje Wodky – Agentura AVEPRO – Vatikán
Druhým představitelem, který nám věnoval svůj drahocenný čas, byl prefekt Dikastéria pro nauku víry kardinál Luis Ladaria, spolu se svým sekretářem mons. Armandem Matteem. Příznačné bylo, že až na několik výjimek sekretáři přítomní při jednání pouze pozorovali a nic neříkali.
Toto setkání proběhlo velmi formálním způsobem. Po společné modlitbě latinského „Pater noster“ se pan kardinál ptal přítomných, odkud jsou a co dělají. Za sebe neřekl téměř nic. Na dotazy přítomných odpovídal nejasně. Osobně jsem měl dojem, že se při anglické konverzaci necítil zcela komfortně. Setkání trvalo necelou hodinu. Na jeho závěr jsme se opět společně vyfotili.
Kard. Ladaria, mons. Matteo a prof. Eckholt – Dikastérium pro nauku víry
Třetí zastavením prvního dne (13:00 – 14:00) na všechny přítomné zapůsobilo velmi pozitivně. Prefekt Dikastéria pro kulturu a výchovu kard. José Tolentino de Mendonça je totiž nejen portugalský teolog, ale také básník. Česky vyšla jeho kniha o teologii přátelství (Přátelství je víc než láska, Portál 2013).
Pan kardinál se na setkání s námi připravil velmi dobře a i jeho dva „přísedící“ – kněz a řeholní sestra – byli aktivní a představili nám to, co považovali za důležité, totiž dialog teologie se současnou kulturou.
Delegace ESKT s kard. Tolentinem de Mendonça – Dikastérium pro kulturu a výchovu
Nejzajímavějším setkáním prvního dne byla návštěva Papežské rady pro Latinskou Ameriku, kde s námi hovořila sekretářka této rady, argentinská teoložka Emilce Cuda, která velmi dobře interpretuje myšlenky papeže Františka, a z jejího podání jsem nabyl dojmu, že na tomto úřadě pracuje právě proto, aby prosazovala myšlenky latinskoamerické teologie, která je vlastní papeži Františkovi. Ve svém projevu nám stačila za krátkou dobu sdělit několik nosných myšlenek:
- nikoliv „option for people“, ale „option with people“, tzn. nikoliv jen pomoc, ale také participace
- nikoliv „pastoral theology“, ale „theological pastoral“
- nikoliv „pastorační služba“, ale „pastorace“
- nikoliv „teologie osvobození“, ale „osvobozující teologie“
Emilce Cuda se svou dlouholetou přítelkyní Margit Eckholt a s celou naší skupinou – Papežská rada pro Latinskou Ameriku
V pořadí páté setkání – první druhého dne našeho „maratónu po vatikánských kongregacích“ (25. 4. 2023) – se konalo na Dikastériu pro podporu jednoty křesťanů, kde nás přijal její prefekt kardinál Kurt Koch, který nám přiblížil složitost a citlivost jednání v oblasti ekumenismu a mezináboženského dialogu. Díky tomu jsme dostali reálný vhled do složitosti této problematiky – na jedné straně se mnohé podařilo už za jeho předchůdce kardinála Kaspera, na druhé straně se ukazují stále nové problémy, způsobené na straně jedné roztříštěností pravoslavného světa, na straně druhé třeba i rozhodnutím světit ženy na biskupy v anglikánské církvi, což vedlo k určitému rozdělení.
Kard. Koch nám osvětlil rozdílné cíle dialogu katolické církve s ostatními církvemi. Zatímco cílem dialogu s pravoslavím je jednota ve víře, v pastoraci a ve svátostech, u protestantů je to složitější, protože tam se setkáváme s jinou eklesiologií. Protestanté chápou všechny křesťany jako členy jedné církve, bez ohledu na denominace. Otázkou zůstává vztah k letničním hnutím a etická problematika.
Kardinál Kurt Koch a zástupci ESKT – Dikastérium pro podporu jednoty křesťanů
Šestou audiencí byla návštěva Dikastéria pro východní církve, kde nás přijal její prefekt mons. Gugerotti. Přínosem této návštěvy – zejména v souvislosti s předcházejícím rozhovorem s kardinálem Kochem – bylo především to, že jsme si uvědomili, že se jedná o dvě zcela jiné světy: ekumenický kontakt s pravoslavnými na straně jedné a snaha o uspořádané poměry ve východních katolických církvích, včetně vztahů mezi katolíky těchto různých vyznání. Po stránce věcné nám ovšem pan biskup Gugerotti neřekl skoro nic, ačkoliv hodně mluvil a moc nedbal na politickou korektnost, ani na běžné ohledy – vůči ženám anebo lidem jiných názorů či nepřítomným kolegům. Přitom byl veselý a žoviální. Proto jsme odcházeli se smíšenými pocity.
Po tomto setkání jsem pozval na oběd bývalého salesiána, českého kněze Jaromíra Zádrapu, který působí na Dikastériu pro podporu jednoty křesťanů v sekci pro východní církve. Od něho jsem se dozvěděl, čím tato sekce žije a co znamená práce „oficiála“ římského úřadu. Jaromír Zádrapa připravuje pro prefekta setkání se zástupci pravoslavných a jiných východních církví.
Mons. Gugerotti a zástupci ESKT – Dikastérium pro východní církve
Poslední setkání druhého dne (25. 4.) neproběhlo v úřadovnách vatikánských dikastérií, ale přímo v domě, kde byla většina delegace ubytována. Tam nás navštívil Mons. Peter Beer z Institutu antropologie Gregoriánské univerzity, který se zabývá ochranou práv nezletilých (foto na další stránce). Jeho projev byl velmi otevřený: přiznal, že v boji proti zneužívání moci i proti sexuálnímu zneužívání nepomáhá pouze vydat opatření; je třeba měnit mentalitu (zejména kléru a budoucích kněží), aby tato opatření dodržovali. Přiznal také určitou bezmocnost vatikánského aparátu – slabé personální obsazení, malé možnosti řešit pružně problémy i konkrétní kauzy. Za další nedostatek ve formaci označil chybějící vzdělávání budoucích i současných kněží (i biskupů!) v umění naslouchat, vést, moderovat a organizovat.
Třetí den našeho pobytu v Římě byl ve znamení generální audience s papežem Františkem. Obdivovali jsme organizační náročnost akce, která se opakuje každý týden. Papežova katecheze byla sice krátká, ale protože se četla po italské verzi pronesené papežem také v několika dalších jazycích, včetně němčiny, polštiny a arabštiny, setkání trvalo asi hodinu. Byli jsme ohlášeni jako skupina, takže se při odchodu z audience u nás papež zastavil, předsedkyně s ním pronesla několik slov a pak jsme byli vyfotografováni. Vzhledem k tomu, že na šíření fotografie je třeba koupit práva, objeví se fotka naší skupiny s papežem až v dalším vydání tohoto reportu.
Mons. Peter Beer a prof. Margit Eckholt
Nicméně třetí den – 26. dubna – nás čekaly po generální audienci ještě dvě důležitá setkání. Navštívili jsme v pořadí sedmý a osmý vatikánský úřad: Dikastérium pro evangelizaci a Sekretariát biskupské synody. Jedná se o nový úřad, kterému předsedá přímo papež. V praxi má tento úřad dvě části, každá z nich má svého pro-prefekta. Partnerem rozhovoru byl mons. Fisichella, který je pro-prefektem pro základní otázky evangelizace ve světě.
Setkání s mons. Rino Fisichellou z Dikastéria pro evangelizaci bylo velmi zajímavé. Při svém projevu se dotkl mnoha témat, která by se dala shrnout do hesla: inkulturace do digitální kultury. Nástup digitální kultury považuje za nový antropologický obrat. Zdálo se, že nám chce tak trochu předat tento úkol. Hovořil o „pastorační konverzi“, což je výrok papeže Františka. Také nám ukázal sérii (řadu) tematických brožurek, v kterých jsou jednoduchým způsobem prezentována aktuální otázky víry a morálky. Trochu to bylo v rozporu s tím, co říkal o digitální kultuře. Když ho účastníci upozornili, že by snad bylo lepší vydat brožurky spíše elektronicky, tak namítl, že autoři chtějí honorář, takže je nutné knížečky prodávat... Dalším tématem byla otázka „lidové zbožnosti“: Jak dát lidem příležitost, aby vyjadřovali svou víru, tak jak ji prožívají? Teologové by podle něj měli být schopni studovat (reflektovat) lidovou víru.
Skupina ESKT s mons. Fisichellou – Dikastérium pro evangelizaci
(Sekce pro základní otázky evangelizace ve světě)
Posledním setkáním byla návštěva na Generálním sekretariátu biskupského synodu u jejího prefekta kardinála Mario Grecha, setkání se také aktivně zúčastnila sestra Nathalie Becquaert. Kardinál Grech se snažil nastínit situaci reálně, varoval před velkými očekáváními a propagoval malé kroky. Tím skončil náš naplněný program, plný setkání a sdílení – a hlavně zkušeností s římským centrem naší církve.
Poslední setkání – s kard. Mario Grechem – Generální sekretariát biskupské synody
